EXPEDICE ÍRÁN - podzim 2024

Že je Írán mou druhou domovinou, kterou jsme si zamiloval nejenom kvůli překrásným památkám, ale hlavně díky úžasným lidem, to je neměnný fakt. A nic na tom nezmění ani ti, kteří mě od podzimní cesty do této úžasné země odrazovali. A popravdě, i já jsem se na chvilku nechal zmást médii a když nám pár dní před odletem zrušili letenky, zapochyboval jsem, zda se tam mám vydat nebo ne.

Nakonec se letenky vyřešili a já si tři dny před plánovaným odletem na 100% se všemi účastníky potvrdil, že JEDEME a nic nás nezastaví A zpětně musím říct, že DÍKY BOHU, že jsme se nenechali zastavit. I tentokrát na nás totiž čekal krásná a barevná země s bohatou historií a vskutku těmi nejsrdečnějšími lidmi, které můžete na cestách potkat. Nebylo dne, kdy by nás někdo nezval k sobě domů na čaj, kdy by nás někdo něčím neobdaroval nebo se na nás srdečně neusmál. Úsměv je základním dorozumívacím jazykem napříč národy a kontinenty a nikde jinde se na vás lidé nebudou usmívat tolik jako v Íránu.

Občas slýchám, že lidé nemohou cestovat, protože už jsou staří nebo nemají peníze. Se mnou bylo tentokrát na expedici pět lidí v důchodovém věku a tam, kde mladíci křičí únavou, tyto starší ročníky zaberou a jdou si vychutnat každé dobrodružství plnými doušky. A pro mě je ctí udělat maximum pro to, abych každému, kdo se svěří do mých rukou, ukázal Írán co nejpodrobněji. Podzimní pouť jsme začali v Teheránu, kde jsme si prošli zdejší palác šáhů a obrovské tržiště.

Naše cesta ale pokračuje za poznáním toho skutečného Íránu, který se nachází mimo Teherán. Abychom se dozvěděli něco více o šíitské větvi islámu, zastavujeme ve svatém městě Qom, kde se nás ujímá muslimský duchovní a trpělivě odpovídá všechny naše dotazy. Odměnou nám jsou nejenom získané odpovědí, ale i překrásné fotky mauzolea v centru Qomu a mešity na kraji města zvané Jamkaran. Cestovat po Íránu a nepoznat obchodní centrum Persie město Kashan, to by byl hřích. Zdejší překrásné domy bohatých obchodních rodin dokreslují atmosféru celého města, které má pravděpodobně ten nejkrásnější bazar na celé Hedvábné stezce

Za celých čtrnáct dnů nám jen jednou nevyšlo počasí a bylo to zrovna v den, kdy jsme se vypravili do hor poznat zdejší růžovou vesničku zvanou Abyaneh. Nikomu to ale nevadilo, protože vesnice měla i tak kouzelnou a možná i tajuplnou atmosféru. Navíc jsme poznali spoustu místních, kteří byli nadšení z toho, že jsme se vydali poznávat jejich zemi. My zase ocenili tradiční teplou polévku zvanou Ash.

První týden v pohádkové Persii jsme zakončili v jejím bývalém hlavním městě Isfahánu. Jestli se některé město podobá těm z historických pohádek Tisíce a jedné noci, je to právě Isfahán se svým ikonickým náměstím Naqš-e džahán. Přes den je náměstí plné rodin s dětmi, kteří si jdou užít jedinečnou atmosféru tohoto místa. V noci zase náměstí svítí a vypadá, jako z historického filmu. A co teprve ranní východ slunce, kdy jsme zde byli naprosto sami? Naprostá pohádka.

Nepoznáváme ale jen památky a dobrotu místních obyvatel, ale Írán také ochutnáváme prostřednictvím místních specialit. Jak vtipně poznamenal jeden z účastníků, tak v Íránu opravdu nelze zhubnout. Jídla jsou levná, chutná, a hlavně všude dostáváme velké porce!

JEDEME DÁL, NEZASTAVUJEME!

Před každou expedicí svoje klienty upozorňuji na jednu věc. Toto není dovolená. Jedeme poznávat danou zemi a to s sebou přináší i to, že je program nabitý od rána do večera. Když totiž cestuji, tak mi přijde zbytečné někde vyspávat nebo se válet na hotelu. A v Íránu je toho tolik k vidění, že na spánek a odpočinek skutečně není čas:-)

Z měst se přesouváme do pouště! Jednou mi kdosi řekl, že poušť je stále stejná. Není to pravda. Ať jste kdekoliv na světě, tak je poušť neuvěřitelně rozmanitá a barevná. Zářným důkazem je poušť Lut v Íránu, kterou jsme se rozhodli prozkoumávat při naší podzimní cestě.

Když už nám nad hlavami nelítaly rakety, jak nám mnozí pochybovači říkali, rozhodli jsme se my lítat na korbách nákladních vozů po písečných dunách a prašných cestách. Nejdříve jsme ale poznali historické město Jazd postavené mezi horami a pouští, které je považováno za jedno z nejdéle obývaných měst na světě. Zde jsme si i byli „zacvičit,“ respektive se podívat na zdejší bojovníky, kteří cvičí tradiční perský sport Zurkhane. Náš obdiv měli zdejší bojovníci od začátku, ale o to větší byl, když jsme si vyzkoušeli jejich cvičební nástroje!

V okolí Jazdu jsme navštívili i starodávnou vesnici Kharanaq na jejichž střechách jsme skákali z jednoho domu na druhý. A nemyslete si, jezdí se mnou i starší ročníky. Ale věk na naších expedicích nerozhoduje, důležitá je chuť poznávat a tu mají členové mých expedic vždy! Poušť Lut nás přivítala teplotami přes třicet stupňů ve dne. Nejdříve jsme poznali zdejší oázy plné starých pevností a karavanserájů a pak to přišlo. Jeden z vrcholů celého našeho tripu. Divoké ježdění po poušti mezi tzv. Kaluts – písečnými hrady, které nenajdete nikde jinde na světě. Krajina zde je jako z Marsu a na jednom z takových hradů jsme sledovali kouzelný západ slunce.

Spali jsme na písečné duně venku a teploty v noci sice padaly k nule, ale ranní východ slunce stál rozhodně za to! Kdo by si myslel, že v poušti je pouze písek, byl by na omylu. Lut toho nabízí skutečně hodně a malá vesnička Keshit skrývá i jedinečný vodopád. V jezírku pod ním jsme se všichni prostě museli vykoupat, protože kdy se vám to stane, že narazíte uprostřed pouště na vodopád a jezero? Z pouště jsme se pohodlným nočním autobusem přemístili do Perského zálivu na Ostrovy Qeshm a Hormuz. Zvláště druhý jmenovaný ostrov je doslova jak z nějakého fantasy filmu. Tolik barev snad nenajdete nikde jinde na světě.

Írán je zkrátka velmi barevnou zemí plnou historie, dobrého jídla, a hlavně úžasných lidí.