MAPA CESTY

2018 - 2020

NAVŠTÍVENÝCH ZEMÍ: 21 (Španělsko, Maroko, Bulharsko, Turecko, Írán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán, Turkmenistán, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Kazachstán, Tádžikistán, Čína, Hongkong, Macao, Vietnam, Laos, Kambodža, Thajsko, Myanmar + neuznaná republika Abcházie)

V září 2018 jsem se vypravil na cestu do neznáma! Nejdříve jsem rychle obletěl Španělsko a Maroko, abych si vyzkoušel, zdali drží má nedávno zlomená noha, a poté jsem se v bulharské Sofii postavil k silnici a začal stopovat kamsi na východ.

ZÁKLADNÍ HESLO? „BEZ LETADEL“

Chci objet svět bez letadel! Proto jsem na kraji Sofie mával poprvé v životě na auta a pokoušel se stopovat. Autobus do Turecka se mi zdál hrozně drahý, tak jsem si poprvé v životě vyzkoušel, jaké to je, když vás sveze úplně cizí člověk. Přes Turecko jsem dojel do Íránu, kde jsem strávil asi nejlepší tři měsíce života. Cestoval jsem zimním Kavkazem, kde jsem neuvěřitelně promrzl, ale také poznal, že nic není nemožné a dá se v zimě ve sněhu a pěšky dojít do jedné z nejodlehlejších vesnic v Evropě. Přes Kaspické moře jsem dojel do jedné z nejpodivnějších zemí Turkmenistánu, a přes pouště a města Hedvábné stezky, jako Chiva, Buchara, Samarkand, Kokand a další, jsem dojel až na kraj světa. Jinak se totiž pohoří Pamír na hranici Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Afghánistánu a Číny nazvat nedá. Zde jsem zažil jedno z největších dobrodružství nejenom na své cestě, ale v celém svém životě, když jsem se tři týdny pěšky motal v tomto majestátním pohoří a následoval stopy Marca Pola až do bájného města Kashgar v Číně.

Přes čínské pouště Taklamakan a Gobi jsem dojel do císařského města Xian, kde jsem se doslova rozbrečel před historickými hradbami, protože to pro mě znamenalo dokončení Hedvábné stezky. Ano mohl jsem se tady zastavit a říct si, že rok na cestě by stačil, ale má dobrodružná mysl stále nemá dost a s jídlem roste chuť. Pokračoval jsem tedy přes celou Čínu, a její zvláštní administrativní oblasti Hong Kong a Macao do Vietnamu, kde jsem započal novou etapu svého cestování. Jihovýchodní Asie mi dala ze začátku opravu zabrat, ale i to k cestování patří. Co vás nezabije, to vás posílí, a tak jsem projel Vietnam, Laos a Kambodžu a dojel až do nejznámějšího města jihovýchodní Asie Bangkoku. Odtud jsem se vypravil na sever Thajska objevovat malá horská etnika na hranici s Barmou.

Přesně po roce a půl na cestě jsem překročil hranici do Barmy. Bohužel epidemie COVID-19 mou cestu v březnu 2020 zastavila.

Co bude dál, nemám absolutně tušení! Jedno je ale jisté. Rok a půl z Evropy až do Barmy po zemi byla neuvěřitelná jízda a já doufám, že budu moci zase brzy pokračovat.