28. května 2019

MÁM ZA SEBOU SVOJE POPRVÉ

Bohužel se nejedná o vášnivou noc s jednou z místních mladých domorodkyň, ale i tak to stálo za to. Poprvé za devět měsíců jsem totiž spal v mešitě. Když jsem se vydal na svou cestu, která trvá bezmála již devět měsíců, jedním z hlavních důvodů bylo, že jsem chtěl vyzkoušet co nejvíce nových věcí. Už mě totiž nebavilo cestování, kdy někam letím na deset dní, snažím se toho vidět co nejvíce, ale zážitků je poskrovnu. Chtěl jsem zažít dobrodružství a něco nového.

Nutno říci, že nových a dobrodružných věci jsem zažil skutečně hodně, ale spaní v mešitě mi stále chybělo, a to i přesto, že jsem 2/3 své cesty v muslimských zemích. Vždy ale byla mešita buď zavřená nebo si mě někdo vzal domů nebo se prostě našla jiná možnost spaní. Včera jsem se tedy vydal z hlavního města Kyrgyzstánu Biškeku stopovat opět do neznáma. Moje situace se vždy mění podle počasí, únavy, prostě velmi často nevím, kam kdy dojedu. Takže si ani dopředu nerezervuji ubytování, protože by se také mohlo stát, že tam nestihnu dojet.

Když jsem byl u jedné z památek Burana tower, přihnaly se mraky a abych unikl dešti, řekl jsem si, že to vezmu směrem na největší kyrgyzské jezero Issyk Kul, kde předpověď slibovala pár dní bez deště. K jezeru jsem dojel těsně před stmíváním a jeden z řidičů mě vyhodil v malé vesnici s názvem Eshperovo, kde kromě pár domečků, malého marketu a mešity, nebylo vůbec nic. Šel jsem se tedy do marketu zeptat, jestli někdo neví o nějakém ubytování. Bohužel ve vesnici nic není, mám prý dojet až do dalšího většího města cca 20 kilometrů daleko. Jenže já nerad stopuji, když je tma, a ta se už velmi přiblížila. Naproti marketu byla mešita, a tak jsem si řekl, že se tam posadím a počkám, až se místní sejdou na večerní modlitbu a zeptám se jich na spaní.

Ve chvíli, kdy přišel imám svolávat k večerní modlitbě, podal mi ruku a dal se semnou do řeči a já se ho pokorně zeptal, jestli neví o nějakém ubytování ve vesnici. Bez mrknutí oka mi řekl, že můžu spát v mešitě, že je to normální a ukázal mi, kde si můžu rozložit věci. Potom se omluvil, že musí svolat lidi a odebral se zpívat do mikrofonu. Mezitím přišli další věřící, kteří mně vždy potřesením rukou pozdravili a dali si ruku na srdce. Když skončila večerní modlitba, zhruba 6 lidí se posadilo ke mě a mohla začít debata. Odkud jsem, jak se mi líbí Kyrgyzstán atd. Samozřejmě padla otázka i na víru. Rozhodně neplatí, že by v mešitě mohli spát jen muslimové. Ba naopak, to že jsem křesťan, a ještě se k tomu takto veřejně přihlásím, je lepší, než kdybych řekl, že jsem ateista. Imám mi nabídl, že můžu přespat u jeho rodiny, ale já už měl věci rozložené, tak jsem poděkoval a přislíbil, že někdy jindy. Ostatní se tedy alespoň nabídli, že mi donesou něco k jídlu, ale já chtěl být co nejmenší přítěží, a tak jsem jim ukázal, že nějaké jídlo také mám. Všichni mi opět potřásli rukou a popřáli dobrou noc. Nutno podotknout, že místní muslimové jsou sunnitského vyznání, takže se modlí pětkrát denně. Poslední modlitba byla v jedenáct večer, první pak ve čtyři ráno. Mě ale jen tak něco neprobudí a musím říci, že jsem se vyspal velmi dobře.

Pokud si to spaní někdo představuje, jako Hilton hotel, tak by byl na omylu. Toalety byly asi 50 metrů od mešity a chodilo se na ně naprostou tmou, protože ve vesnici není veřejné osvětlení. Navíc se jednalo jen o jakousi kadibudku s dírou do země. Tekoucí voda byla jen hadice za mešitou podobná té, co máte doma na zahradě. Pro hodně lidí spíše horor než dokonalé spaní. Pro mě ovšem úžasný zážitek. Necestuji totiž proto, abych si užíval nějaký luxus a vše bylo snadné. Užívám si to, když nevím, kde budu spát, a ještě více si užívám, když si prostě jen někde rozhodím karimatku a spacák. Neuvěřitelně mě to baví a člověk má pocit svobody, který je k nezaplacení. Nevadí mi, že několik dní nemám sprchu a myju se jen hadicí se studenou vodou a spím v mešitě na zemi. Toto jsou ty chvíle, na které si vzpomenu, až budu starý děda s vyndavacími zuby.

PS: I ty krásné domorodkyně jsem nakonec potkal, ale jelikož jsem už tři dny neměl sprchu, tak se žádné radovánky nekonaly. 😂