KEŇA aneb chodící pokladnička v Africe

Keňa je mojí navštívenou zemí číslo 97 a snad nikde jinde na světě se necítím tak oškubáván jako tady.

Být bílý tady znamená, že za vámi během každého dne příjde asi 1000 lidí a neustále po vás chtějí nějaké peníze. Těžko se to popisuje, ale místní jsou asi vážně vychováváni v tom, že jako běloch máte neomezené finance a tak musíte každému něco dát, za vše platit 100x více než ostatní a to především za absolutně nesmyslné služby. Nebo prostě jen tak, že si vedle vás někdo sedne. Za to byste mu měli platit.

Naštěstí si z toho umím udělat srandu a jelikož tu umí každý černoch anglicky, dá se s nimi snadno domluvit. Slovo černoch tady není rasistické. Snažil jsem se jedné holčině vysvětlit, že v Evropě by za toto slovo mohla jít do vězení. Absolutně nechápala proč. "Ty jsi bílý, já černá," odpověděla mi ("You are white I am black"). Jen to dokazuje, kam nás naše západní korektnost dostala. Už nesmíme věci ani nazývat tak jak jsou. Denně na ulici slýchám: "Hello mister white man," a teď si představte něco podobného říct v Evropě nebo USA černochovi.

Nicméně až na to, že po mě někdo neustále chce peníze za nic, je to tu naprosto kouzelné. V hlavním městě Nairobi jsme se vydali do jednoho z největších slumů v Africe a zašli do místní školy. Tolik úsměvů a roztomilosti v očích zdejších dětí, to jsem snad nikdy nikde neviděl. Vlastně kamkoliv jdeme tak jsou děti úžasné. Nejednou se stalo, že přišlo děcko a začalo mě hladit po ruce, protože nikdy nevidělo bělocha, nikdy nevidělo chlupy na ruce. To jsou ty chvíle, kdy mě Afrika baví.

Nesmím zapomenout ani na to, když jedeš na kole po cestě a najednou na ní stojí žirafa nebo ti přes cestu přeběhne stádo zeber. Keňa mě baví a jsem zvědav, co dalšího zde uvidíme a zažijeme. Jedno je jasné, stokrát denně bude ke mě někdo natahovat ruku, chtít malý příspěvek, malou finanční pomoc, nabízet nevýhodný kurz za výměnu peněz, dávat mi větší cenu za jídlo nebo autobus nebo mi chtít prodat nesmyslné věci, které nepotřebuji a divit se, že si je nechci jen tak koupit. "Jsem přeci bílý, peněz mám dost!"

I to mě ale na cestování neuvěřitelně baví a Afriku si letos vážně užívám. Však jen za první tři měsíce jsem byl v Maroku, Západní Sahaře, Mauritánii, Senegalu a teď v Keni. Kam mě cesta zavede dále?

KIBERA - NEJVĚTŠÍ SLUM NA SVĚTĚ

Při nedávné návštěvě Keni jsem měl jeden hlavní cíl. Odjakživa mě zajímá, jak žijí místní obyvatelé. Pozorovat zvířat v Keni je sice krásné, ale nic moc mi to nedává, je to pračka na peníze pro turisty, protože místní, kdyby mohli, tak všechny ty zebry, žirafy a gazely snědí. Já chci vidět, jak se žije i na těch nejodlehlejších a nejchudších místech světa. A jedním z takových míst je Kibera – jeden z největších, ne-li největší, slumů na světě, kde přebývá zhruba 1,5 milionu lidí!

O tom, jaké jsem měl pocity před vstupem do Kibry bych mohl napsat velmi dlouhý článek. Bál jsem se, protože takové místo nepředchází vůbec dobrá pověst. Co na mě čekalo mě, ale neuvěřitelně překvapilo. Čekal jsem bídu, zmar, smutek, sklíčenost, chudobu, zoufalství, vlastně ani nevím co vše jsem čekal, ale nic pozitivního to nebylo! Kibera má rozlohu přibližně 2,5 kilomtrů čtverečních. Velikostí se tak dá přirovnat k českým městům jako Boží Dar nebo Štramberk, ale hustota zalidnění je ta násobně větší. Kamkoliv jdete tak chudobu vidíte a cítíte, ale zároveň, a to mě nejvíce překvapilo, vidíte neustále usměvavé lidi. Nikdo se na vás nedívá přes prsty, ba naopak, každý vás zve na návštěvu, chce si s vámi povídat, chce se s vámi fotit. Jako běloch jste tady absolutní raritou a spousty lidí se sem samozřejmě bojí jít, ale při mé návštěvě nebyla jediná chvíle, kdy bych se něčeho nebo někoho bál.

Těžko se dá vybrat jen pár fotek, kterými bych dokázal Kiberu vystihnout. Je to zkrátka místo, kde vám cvaká fotoaparát a vy na konci dne zjistíte, že máte stovky fotek lidí, krámků, domů, zkrátka života, který jsem neviděl nikde jinde na světě. Co mě také překvapilo, tak jak zdejší komunita drží při sobě. Každý zná každého, všichni si pomáhají. Kapitolou samou pro sebe jsou školy, kterým se budu věnovat v některém z dalších příspěvků. Snad nikdy se mi totiž nestalo, že bych měl v očích slzy dojetí, jako právě v jedné ze zdejších škol.

FOTO SLUM KIBERA

KIBERA - DĚTI V NEJVĚTŠÍM SLUMU NA SVĚTĚ

Těžko se dá vybrat jen pár fotek, kterými bych dokázal Kiberu, pravděpodobně největší slum na světě, vystihnout. V druhé části fotek z tohoto neuvěřitelného místa se podíváme na místní školy a děti, které jsou tak bezprostřední, a tak usměvavé, že zkrátka máte chuť si je všechny hned obejmout a adoptovat.

Největší nával emocí jsem měl ve školce, kde malé děti ve věku 3-6 let recitovaly v angličtině básničky o tom, jak je potřeba se učit. Chápete? V angličtině! Všichni vědí, že škola je základ života a že bez vzdělání to nikam nedotáhnou a v Kibeře zůstanou celý život žít mezi odpadky! Oni se do toho prostředí narodili, ale je skvělé, že komunita pracuje na tom, aby měli v životě alespoň nějakou šanci. Jakmile jsme vešli do škol, kde byly starší děti, strhla se doslova mela o to, kdo si na mě šáhne. I taková blbost, jako jsou chlupy na ruce, byla pro děti něco nepochopitelného, natož pak bílá kůže.

Děti chodí do školy nejenom za vzděláním, ale také proto, že zde mají zdarma jídlo. Je to win win situace pro všechny. Děti se naučí číst a psát a za oplátku dostanou rýži, zeleninu a fazole v takové porci, že to mnohdy donesou i domů pro rodinu! Ne všechny rodiny mají ale vůli nebo peníze na to, aby své děti do školy posílaly. Nemluvíme tu o horentních sumách, je to pár dolarů na rok, ale i tak najdete po Kibeře spoustu dětí, které do školy nechodí, protože jejich rodiče prostě nejsou vzdělaní natolik, aby budoucnost svých dětí podpořili.

Návštěva několika škol v Kibeře pro mě byla jedním z nejemotivnějších zážitků, které jsem na svých cestách zažil.

FOTO ŠKOLY VE SLUMU KIBERA

NAIROBI NATIONAL PARK

Snad nikde jinde na světě nenaleznete národní park, který by byl plný zvířat a zároveň tak blízko velkého města. Z rozlehlých stepí národního parku Nairobi můžete udělat zajímavé fotografie na kterých budete mít třeba žirafu nebo nosorožce a v pozadí uvidíte mrakodrapy.

Tak blízko městu národní park je!

Osobně moc návštěvě národních parků neholduji, ale tady jsem si řekl, že chci zažít, jaké to je vidět ve volné přírodě všechna ta zajímavá zvířata. V národním parku Nairobi žijí i lvi, ty jsme ale neviděli, zato jsme potkali desítky žiraf, impal, opic a také nosorožce, kteří na mě působili skutečně magicky. Park má rozlohu 117 kilometrů čtverečních. Jedná se o jeden z nejmenších národních parků v Keni, ale je unikátní díky své poloze. Je to jediný národní park na světě, který se nachází v těsné blízkosti hlavního města. Většinou na cestách zvířata nepotkávám, protože prostě ve volné přírodě jich žije už velmi málo, proto jsem byl rád, že jsem se do národního parku, u hlavního města Keni Nairobi, vydal a mnoho zvířat, které znám jen z TV, jsem mohl vidět na vlastní oči.

HELL‘S GATE NATIONAL PARK

Jen tak si půjčit kolo a vydat se na zebry!

Toto byl jeden z nejkrásnějších zážitků, co jsem v Keni měl. Nejsem moc na návštěvy národních parků, protože je to většinou hrozný „ojeb“ na turisty, ale Hell’s gate national park u města Naivasha je jiný. I když jízdě na kole moc neholduji, tady jsem si řekl, že to je rozhodně lepší než sedět v autě. Máte větší volnost, můžete si užít více přírodu a hlavně, TEN POCIT, KDYŽ JEDETE NA KOLE A PŘED VÁMI BĚŽÍ STÁDO ZEBER, to je prostě k nezaplacení!

Zdejší národní park je malý, má jenom 68 kilometrů čtverečních, ale jak jsem již zmínil, tak jako návštěvník zde máte neuvěřitelnou volnost a ke zvířatům se dostanete blíže než v jiných národních parcích. Já se při návštěvě nejvíce soustředil na zebry. Ty mě hrozně baví. Strašně roztomile cupitají, když před vámi utíkají. Mimo zeber tu také žijí žirafy, buvoli, impaly a další antilopy nebo třeba šakali. Pokud se vydáte do Keni, tak si národní park u města Naivasha rozhodně nenechte ujít.

JEZERO NAIVASHA

Když jsem do Keni jel, nic moc jsem od té země nečekal. Nicméně okolí jezera Naivasha mě skutečně bavilo. Bylo zde plno zvířat, především v národním parku Hell's Gate, ale i kolem samotného jezera. Nebylo zde také tolik lidí jako v jiných turisticky známějších destinacích.

Jezero Naivasha je jedním z nejzajímavějších přírodních míst v Keni. Nachází se v oblasti Velké příkopové propadliny, asi 100 km severozápadně od Nairobi. Jezero dostalo své jméno z masajského slova „nai'posha“, což znamená „drsné vody“. Toto jméno odkazuje na časté a rychlé změny počasí na jezeře, které mohou být doprovázeny silnými větry a vlnami.

Rozloha jezera Naivasha se pohybuje kolem 139 km², ale jeho velikost se mění v závislosti na sezónních deštích a výkyvech hladiny vody. Hladina vody je ovlivněna nejen počasím, ale také odběrem vody pro zemědělství a další lidské aktivity. Maximální hloubka jezera je přibližně 6 metrů, což ho činí relativně mělkým.

Jestli chcete vidět autentickou Afriku, tak určitě zavítejte k tomuto jezeru!

LIDÉ U JEZERA NAIVASHA

Opustit velká města nebo turistická mísga není na cestách lehké. Pokud máte jen omezený čas v nějaké zemi, tak samozřejmě chcete stihnout co nejvíce věcí, odkud jsou všechny ty krásné fotky, co má každý Nicméně já se snažím vždy navštívit i ta méně známá a mezi jedno takové řadím i jezero a stejnojmenné město Naivasha. Město i jezero se nachází na sever od Nairobi, dostanete se sem malým barevným autobusem zvaným matatu, kde se mačkáte s domorodci, ale už ta jízda nádhernou horskou krajinou stojí za to! Výhledy jsou totiž fenomenální.

Díky tomu, že sem nejezdí moc turistů, tak si dle mého zdejší lidé zachovali svou normální tvář. Nikdo se vás nesnaží věčně na něčem natáhnout, lidé se na vás smějí, chtějí se bavit, děti se před vámi schovávají, ale pak zvědavě vykukují atd. Naivasha mě vážně bavila, nejenom kvůli zdejší přírodě, ale hlavně, a především díky místním lidem. Trh u jezera byl jako malý svět sám o sobě – plný života a energie. Na stáncích se nabízely čerstvé tropické ovoce, bylinky, ručně vyráběné šperky a nádherné řezbářské práce. Vůně koření a čerstvě připravovaného jídla se mísily ve vzduchu, zatímco místní hudba jemně doplňovala zvuky hovoru a smíchu. Byl to skutečně kulturní zážitek, který zanechal pocit propojení s touto výjimečnou částí světa.

MOMBASA – perla na pobřeží Keni

Mohl bych uvést mnoho superlativů na adresu druhého největšího města v Keni, které se jmenuje Mombasa, ale tolik superlativů ani neznám. Bavilo mě to tu zkrátka neuvěřitelně moc! Fotoaparát cvakal nepřetržitě a fotek mám stovky, proto vybrat jen pár je opravdu nadlidský úkol. Mombasa není jen město, je to nezapomenutelný zážitek! Ulice pulsují životem, všude kolem slyšíte zvuky, vidíte barvy a cítíte vůně, které vám připomenou, jak jedinečný je zdejší mix kultur a tradic. Město má koloniální atmosféru a velkou autenticitu, kterou mnohdy na svých cestách postrádám, ale tady naleznete vše v jednom kompletním balení!

Tento bývalý bohatý přístav, kdysi významný bod na obchodních trasách, stále nese stopy své slavné historie. Arabské, indické a africké vlivy se tu propojují v každém rohu. Z úzkých uliček Starého města, kde na vás dýchá historie, se přesunete do chaosu moderních tržnic, kde se prodává snad úplně všechno, hlavně čerstvé ovoce.

A ten ruch? Tuk-tuky jsou všude, neúnavně se prodírají davem, mezi nimi se pohybují místní lidé, kteří si nesou své zboží nebo spěchají za každodenními povinnostmi. Je to organizovaný chaos, který ale dává smysl – a právě to dělá Mombasu tak živou! Není výjimkou, že jdete malou uličkou a na zápražích domů sedí, někdy i leží, jejich obyvatelé, a vy přes otevřené dveře můžete nahlédnout do jejich skromných obydlí ve starých koloniálních domech!

Na ulicích snad každý prodává všechno a doporučuji se u některé z žen nebo pánů zastavit a koupit si velmi chutné ovoce! Mombasa prostě stojí za návštěvu a až vás unaví zdejší ruch, vydejte se na některou z krásných pláží, které jsou nedaleko tohoto rušného velkoměsta!