POLDI KLADNO & OPUŠTĚNÁ NEMOCNICE JÍLOVÉ U PRAHY

Poldi Kladno

Huť Poldi založil 18. května 1889 Karl Wittgenstein, jeden z nejvýznamnějších průmyslníků své doby. Ten byl ředitelem a spolumajitelem Pražské ocelářské společnosti. Wittgenstein Poldi založil jako rodinnou společnost a pojmenoval ji na počest své manželky. Slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy nechal patentoval roku 1893. Poldi Kladno se rychle prosazovala a poměrně brzy si vydobyla významné postavení. Byla prvním výrobcem elektrooceli v českých zemích a hlavňová ocel Poldi anticoro (1910) byla jednou z prvních nerezavějících ocelí na světě.  Po první světové válce představoval podnik monopolního výrobce ušlechtilé oceli v Československu. Materiály se uplatňovaly zejména v leteckém a automobilovém průmyslu. Kladenská ocel byla využita i na konstrukci slavného mostu Harbour v Sydney. Když dozněly boje druhé světové války, byla huť znárodněna a v roce 1946 spojena s hutí Pražské železářské společnosti v národní podnik Spojené ocelárny.  Kompletní rekonstrukce a modernizace se areál dočkal v 70. letech. Rozšířila se také výroba. Kromě hutní to byla i výroba finální (hřídele, vrtné nářadí, chirurgické nástroje, implantáty).  První nelehké období zažila "Poldovka" po roce 1989, kdy se nedokázala vyrovnat s rozpadem socialistických trhů a omezením domácí průmyslové výroby. Společnost začala být ztrátová a pracovala jen na zlomek kapacity. Roku 1992 se přeměnila na akciovou společnost a stále se zhoršující ekonomická situace vedla až k zastavení výroby oceli roku 1993. Tehdejší vláda tak začala hledat východisko v urychlené privatizaci.

Záložní nemocnice Jílové u Prahy

Lékaři tam nikdy neoperovali, přesto leží na chodbách bývalé nemocnice v Jílovém u Prahy hadičky ke kapačkám a další zdravotnický materiál. Chátrající objekt před rokem 1989 sloužil jako záložní špitál pro případ války. Areál bývalé nemocnice, která nemocnicí v pravém slova smyslu vlastně nikdy nebyla, je pro čtyřapůltisícové město ležící jižně od Prahy jen přítěží. Jílovští školáci jej v nedávné anketě označili za nejostudnější lokalitu ve městě. Kdy tajemnou budovu postavili, není zcela jasné, na jílovském stavebním úřadě dokumentaci už dávno skartovali. Místní pamětník hovoří o začátku 70. let. Podle znaleckého posudku, který si loni nechal zpracovat nynější správce objektu, dělníci záložní nemocnici dostavěli už v roce 1968. Přesné údaje není snadné dohledat, protože existence nemocnice a několika dalších podobných zařízení v Česku v minulém režimu podléhala utajení. Počítalo se s tím, že by tam v případě války stáhli lékaře a vozili raněné, také se tam skladoval materiál civilní ochrany. Před rokem 1989 si vedení města pohrávalo s myšlenkou jeho přebudování na domov důchodců, léčebnu dlouhodobě nemocných nebo regionální nemocnici. První porevoluční  vedení však kvůli předpokládaným vysokým nákladům na rekonstrukci budovu nakonec převzít odmítlo, a tak ministerstvo zdravotnictví objekt v roce 2006 převedlo do správy pražské Nemocnice Na Homolce. Ta zprvu také zvažovala přestavbu na dům pro seniory či doléčovací zařízení pro pacienty po těžkých operacích. „Od roku 2008 pak byla snaha vybudovat tam muzeum zdravotnické techniky, v areálu byly do roku 2010 uskladněny historické sanitní vozy.