27. října 2018

Stopem z Kazvínu do Hamedánu

Jsem v Íránu už skoro týden a tak nějak jsem se zatím poflakoval po památkách a spíše využíval veřejnou dopravu než stopování. Bylo to hlavně proto, abych se rozkoukal a tak nějak zjistil, jak věci fungují. Předně jsem zjistil, že v Íránu se nestopuje. Většina lidí tento způsob přepravy vůbec nezná. Většina z nich cestuje autobusy, taxíky nebo sdílenými taxi. Nejde ani tak o to, že bych za to nechtěl platit, ale prostě mě to nebaví si jen tak sednout do VIP busu a z místa A se nechat odvést do místa B. Takže jsem si řekl, že v pátek je potřeba to změnit. Koupil jsem si ke snídani buchtu a vodu a šel na kraj města Qazvin, odkud jsem chtěl stopovat do města Hamedan, zhruba 250 kilometrů.

Došel jsem na okraj dálnice a začal mávat rukou. Netrvalo to ani půl minuty a zastavila mi dodávka. Předně je potřeba říci, že tady skoro nikdo neumí anglicky. Takže je potřeba jim nějak vysvětlit, že stopujete, nechcete za to platit, kam jedete, zeptat se kam jedou oni, jestli můžete s nimi a spoustu dalších věcí, což bez znalosti jazyka jde fakt těžko. 😂 Dodávka mě odvezla jen asi 5 kilometrů, ale ještě jsem ani z auta pořádně nevystoupil a už mi zastavil starší pán v autě značky Saipa. To je auto iranské výroby a vidíte je tady všude, asi něco jako u nás škodovky. A celý kolotoč mohl začít znovu. Jedu tam a tam, nejste doufám taxi, ani sdílené taxi, kam jedete vy a další otázky. Někoho by to možná štvalo, ale mě ta komunikace s lidma fakt baví. Nerozumíme si ani slovo, ale vždy se nějak domluvíme.

Pán mě odvezl asi 20 kilometrů. Po cestě stihl natankovat, koupit mi sušenky, vybrat z bankomatu a stoupnout si doprostřed silnice, aby mi zastavil nákladní auto plné koz 🐐. Řidičům doslova skočil pod auto. Něco jim tam vysvětloval a pak na mě mávnul, ať si naskočím. A tak jsem se dostal ke dvoum bláznům, co vezou kozy 😂 Opět jsme si nerozuměli ani slovo, ale prostě když chcete domluvíte se. Nejlepší je, jak mi říkali Mistr Martin. Mistr Martin"you Pavel Nedvěd? Mistr Martin nechceš čaj (otevírá termosku s čajem a nalévá mi do kelímku), mistr Martin you job (ukazuju fotky, jak dělám DJ, tím si vždy získám každého, hlavně když chlapům ukážu fotky s tanečnicema) 😂💃.

Fakt i beze slov s nima byla sranda a vezli mě asi 50km ve sto let starém náklaďáku 🚚 s kozama, takže super zážitek. Někde v půlce cesty mezi Qazvin a Hamedan mi tedy zastavili. Ale ne aby mě vyhodili a jeli dál. Opět zastavili celou dopravu, aby mi sehnali kamion až do Hamedanu. "Mistr Martin you car go" a už mě cpou nahoru k úplně cizímu chlápkovi, kterému nezbylo nic jiného, než mě vzít. 🚛

Připadal jsem si jako poštovní balíček, který si pošťáci předávají, dokud není doručen. Mimochodem, celou dobu projíždíme krásnou hornatou krajinou. Kamión veze cisternu s benzínem a tak maximální rychlost co dá je asi 70 km/h, ale to nevadí, nemám kam spěchat a užívám si pohledy kolem a mandarinky, které do mě řidič cpe. Na cestu mi koupil úplně úžasné mlíčko s medem. Kdybych věděl, jak dobré to bude, koupím si dalších 10 krabiček. Opět nechápu, proč vůbec má potřebu mi něco kupovat a tak nabízím sušenky, co jsem předtím dostal a i beze slov se na sebe tak hezky usmíváme a je nám hej a hlavně teplo, protože venku je průtrž mračen a zima kolem 10ti stupňů.

Kamión mě dovezl na kraj Hamedanu a omlouval se, že mě nemůže hodit až do centra, tam kamióny nemohou. Zbývaly my asi 4km a tak už jen tak líně zvedám ruku až mi zastaví táta se synem a těch pár kilometrů mě dovezou až k Naserovy. Naser je z Hamedanu a přes couchsurfing mi nabídl, že u něj a jeho rodiny mohu dnes spát. Balíček (moje maličkost) byl doručen a s Naserem a ještě jedním couchsurferem, kterým je Massimo z Itálie, si hned sedneme. Fakt je sranda, bavíme se o Íránu, hlavně holkách, a jedeme na výlet za město na vodopád a ještě dál do hor. Zastaví nás až mega zima nahoře v horách a tak to otočíme a jedeme dolů do města. Kupujeme nějaké zákusky a jedeme k Naserovy domů. Bydlí s rodiči a bratrem a jeho rodinou ve velkém domě na kraji Hamedanu. Maminka již chystá večeři a tak usedáme na koberec a všichni společně hodujeme.

Mimochodem věděli jste, jaký seriál je velmi oblíbený v Íránu a Naserova rodina mi ho hned připomněla? Pat a Mat😂 Tomu jsem se fakt zasmál. Ale zpět k večeři. Jsem pln štěstí. Štěstí z toho kolik jsem toho za jeden den zažil, z toho že i když neumím ani slovo persky a lidé zde ani slovo anglicky, tak se člověk vždy domluví, štěstí z toho že můžu byt mezi pravými Íránci a být součástí jejich rodiny, štěstí z toho, že ještě vůbec nevím co budu dělat zítra ani kde budu spát, ale však ono to nějak dopadne.

Jsem přeci v Íránu, v zemi s nejmilejšími lidmi, v zemi, kde je bezpečněji, než kdekoliv jinde na světě a v zemi, kde se tak nějak prostě cítím jako doma. A abych nezapomněl. Večer koukám na instagram a hned dvě iranské stránky použily moje fotky. Tourism Iran je největší instagramová stránka v Íránu s vice jak 200k fallowerama, takže mě to zahřálo u srdíčka.

A co mě tedy čeká další den? To vůbec nevím a těším se na to😇.