První stopování v Kyrgyzstánu

Je to osm měsíců, co se poflakuji světem a každý den si říkám, že to přeci není možné, aby vše šlo tak lehce, abych stále potkával tak úžasné lidi a aby na světě bylo tak krásně. Skoro by se zdálo, že čím dále je člověk od Evropy, tím úžasnější lidi potkává. Na konci dubna jsem přejel hranici z Uzbekistánu do Kyrgyzstánu, což je moje 76. navštívená země. Problém je, že jsem tady o pár měsíců dříve, než by bylo příhodno. Pamír je ještě pod sněhem, a i další pohoří a části země na tom nejsou o moc lépe. Na jednu stranu je to super, že tu nejsou skoro žádní turisté, na tu druhou prostě během pár minut přijde sněhová vánice a v horách se člověk nemá kam schovat. Ale tak nějak se tím nestresuji.